Koho jsme podpořili

CELKEM VYPLACENO

20 373 020 Kč

A PODPOŘENO

3 538 dětí

 

Splněné sny

Ve sportu i v životě je důležité uvědomovat si, kam člověk směřuje, čeho chce dosáhnout a po jaké cestě se lze vydat. Ve sportu na tyto otázky může napomoci odpovědět někdo, kdo prošel již dlouhý kus sportovní cesty. Česká olympijská nadace má jako jeden ze svých základních pilířů a poslání plnění dětských sportovních snů. Každý sen je trochu jiný, většina však s trochou představivosti a velké dávky pochopení a společenské odpovědnosti splnitelná.

   

Natálka Mlýnková

Už od deseti let měla jeden velký sen. Jako hokejistka chtěla Natálie Mlýnková reprezentovat Českou republiku na zimních olympijských hrách. V patnácti letech ale hrozilo, že kvůli finančním problémům nebude moci dál sportovat. I díky podpoře České olympijské nadace nakonec u hokeje zůstala a nyní se Natálie probojovala až na olympijské hry do Pekingu. Stala se tak historicky prvním dítětem, které Česká olympijská nadace podporovala a dostala se až na největší sportovní událost světa. „V každém životě člověka se objeví komplikace, ať je to například nedostatek finančních prostředků, když člověk ztratí práci. Obrátila jsem se na nadaci s prosbou o pomoc. Díky tomu, že nám nadace pomohla, si Natálie plní své sny. Studuje školu v Americe, hraje hokej za národní tým a probojovala se až na olympijské hry. Nebýt pomoci nadace, tak nevím, jestli by to dotáhla tak daleko,“ prozrazuje maminka hokejistky Gabriela Mlýnková.

 

Natalie Hejčová

Natálka je šikovná basketbalistka, která žije v pěstounské péči u svých prarodičů, kteří jsou již v důchodu. Protože je Natálka sportovně nadaná a náklady na její sportovní aktivity převyšují finanční možnosti prarodičů, obrátili se na Českou olympijskou nadaci. Natálka by si přála hrát basketbal i v dospělosti, a to v zámořské WNBA. A také by si přála začít jezdit na koni. Natálce splnila nadace její sen, když se v rámci akce vánoční strom sportovních přání, který nadace pořádá nad rámec finanční podpory, setkala se svým vzorem Tomášem Satoranským.

 

Roman Svoboda

Roman vyrůstal s mladším nemocným bratrem Liborem, který trpí závažným vzácným onemocněním střev, s čímž je dlouhodobě spojena také značná finanční zátěž celé rodiny. Protože rodiče chtěli oběma synům dopřát nejlepší vzdělání a také samozřejmě volnočasové aktivity, požádali o pomoc nadaci. Roman si nejprve vybral veslování, pak si oblíbil atletiku, kterou trénoval až osmkrát týdně a ve které se toužil prosadit i na mezinárodní mítinky. Jeho mladší bratr sportuje rekreačně – hraje stolní tenis, jezdí na koloběžce. Nadace jim několik let na sportování přispívala oběma. Když Roman překročil hranici 18 let, stal se nadačním dobrovolníkem a tímto způsobem nadaci vrací podporu, jíž se mu dostávalo.

 

Zuzka Lesse

Mladá golfistka žije pouze s maminkou. Na první pohled na ní vůbec nepoznáte, že od narození neslyší – komunikovat s okolím dokáže díky kochleárnímu implantátu a také výborně odezírá ze rtů. Sportuje od pěti let, dlouho se věnovala sjezdovému lyžování, se kterým však musela přestat po vážném zranění nohy. Odmala ale také hrála golf, kde ji sluchový hendikep nijak neomezoval. Po úrazu nohy se do něj vrhla naplno. V roce 2022 se kvalifikovala na Deaflympiádu. Kromě toho, že se jí daří ji sport v přírodě ohromně baví. 

„Jsem samoživitelka a snažím se dceru podporovat v jejích sportovních aktivitách, jak to jen jde. Sport jí pomáhá k růstu sebevědomí, integraci do slyšící společnosti a socializaci,“ vysvětluje Zuzčina maminka Kateřina Karbanová.