Zátopkovo zlaté výročí. Před 68 lety se poprvé dotkl olympijského nebe

Zlaté příběhy
Zlaté příběhy
2 Minuty čtení
2 Minuty čtení

I na černobílých záběrech ho dobře poznáte. Třeba kvůli atypickému stylu běhu a kroucení hlavou, za což se mu mnozí posmívali. Nebo také proto, že s číslem 203 předbíhá na londýnském ovále soupeře o celé kolo. 30. července 1948, tedy přesně před 68 lety, vybojoval Emil Zátopek své první olympijské zlato.

Na posvátný stadion Wembley pražílo ostré slunce. Na zahajovacím ceremoniálu někteří olympionici dokonce omdlévali. Vzduch jako v prádelně, vysoká vlhkost. Přetěžké podmínky pro sportovce, o maratoncích ani nemluvě.

Den poté je na na programu běh na 10 tisíc metrů, Zátopkova první olympijská zkouška. Maratonci se na stadionu ještě před sedmou večer rozcvičují, v tu dobu však měli být už dávno v cíli. Celý program se totiž posunul. Alespoň nějaká naděje, že s přibývajícím časem alespoň trochu ochladí.

Připravit, ke startu!

Na startu slyší Zátopek kolem sebe jen samou finštinu, neb Seveřané na dlouhých tratích vládli. Čech pár slovíček rozumí, ale nevěnuje jim pozornost. Soustředil se hlavně na svoji taktiku – závod si rozpočítal po 71 vteřinách na kolo, což by mu mělo dát výsledný čas pod třicet minut .

S atletickým funkcionářem Karlem Kněnickým, který ho na závody doprovázel, se domluvil na jednoduchém signálu: když Zátopek poběží nad plánované tempo, Kněnický bude na tribuně mávat bílými trenýrkami, v opačném případě červeným tričkem.

Zátopek běží na hraně, ale v devátém kole spatří na tribuně červenou. Jde na věc! Do čtvrtého kilometru vbíhá na čtvrtém místě. Ostatní trochu zpomalují, což Zátopkovi stačí.

Závěrečný sprint

Brzy už vede, avšak velký finský favorit Viljo Heino mu nedá pokoj. Dýchá mu na paty, snaží se zaútočit. Čecha to nutí ohlížet se. Co když má Viljo víc sil? pomyslí si.

Heino se na chvíli dostane před něj, ale Zátopek útok brzy oplácí a najednou je v čele sám. Navíc od rozhodčího slyší: „Heino is out!“. Fin tři kilometry před cílem vzdal.

Čech má najednou pocit, jakoby byl na trati úplně sám. Přesto si nechce vydechnout, naopak stále přidává a tribuny ho ženou. Až na jednoho běžce předběhl všechny o celé kolo!

Nevídaný počit. Wembley je na nohou, Zátopek poslední dvoustovku do cíle dosprintuje. Je jasným vítězem, fanoušci nad jeho zarputilostí žasnou.

Bylo to jeho první olympijské zlato, později posbíral ještě tři a jedno stříbro. Stal se legendou a jedním z nejlepších běžců historie.

Připomeňte si také šest nejúspěšnějších českých olympioniků

líbil se ti článek?