Sportovní střelba jako český fenomén? Začalo to náhodou

Olympijské příběhy
Olympijské příběhy
4 Minuty čtení
4 Minuty čtení

Tři skvělí střelci, ale jen dvě účastnická místa. O jednu letenku na hry do Tokia si svými výsledky již dříve řekl Jiří Přívratský, o tu zbývající svedli na Světovém poháru v Osijeku přímý souboj dva elitní Češi: předloňský evropský šampion Petr Nymburský a Filip Nepejchal, muž, který byl v roce 2019 vyhlášen nejlepším na světě. Interní bitvu nakonec ovládl Nymburský, společně s dalšími sedmi reprezentanty tak přijal tokijskou výzvu.

Je to právě sportovní střelba, která významně plní olympijské statistiky. Vždyť čeští střelci přivezli z olympijských her už osmnáct cenných kovů - prozatím je shodně rozdělili mezi zlato, stříbro a bronz. Zajímá vás, jaké jsou jejich příběhy? Pojďme si připomenout alespoň některé z nich.

Historicky první

Prý ho ke sportovní střelbě dovedla náhoda. Kdysi se totiž Otokar Hořínek coby kolemjdoucí přihlásil na probíhající závody myslivců v rodném Prostějově. Pozdější sedmnáctinásobný mistr republiky se pak postaral o historicky první střeleckou medaili z olympijských her. V Melbourne 1956 v libovolné malorážce na 3 x 40 ran vystřílel stříbro. Při své premiéře na hrách přitom zaznamenal nový olympijský rekord 1172 bodů. Při rovnosti bodů rozhodl o vítězství Bogdanova ze Sovětského svazu vyšší nástřel v položce vleže.

První zlatá

Zdá se to až neuvěřitelné, ale náhoda hrála hlavní roli také v případě historicky první zlaté medaile ze sportovní střelby. Jan Kůrka, olympijský šampion v libovolné malorážce vleže z Mexika 1968, dostal jakožto velitel spartakiádní šestnáctky za odměnu rekreaci na Lipně. Omylem se však dostal na střelecké soustředění juniorů. O pár let později vyhrál i přes silnou krátkozrakost v novém národním rekordu celostátní přebor ve sportovní malorážce a na druhý pokus ho přijali do armádního střediska.

V Mexiku nepatřil k favoritům, z 60 ran však jen dvakrát netrefil čistý střed a výkonem 598 bodů vyrovnal světový rekord. Stejného výsledku dosáhl i Maďar Hammerl, v Kůrkův prospěch rozhodlo pravidlo posledních deseti ran. O svém triumfu se dozvěděl až dvě hodiny po závodě po kontrole terčů, neboť původně mu místní zapisovatel přiznal o sedm bodů méně.

Nikdy není pozdě

Olympijské zlato má ve sbírce také skeetař Josef Panáček. V Montrealu 1976 při střelbě brokovnicí na 200 asfaltových terčů minul během prvních dvou dnů pouze dvakrát. A uspěl i v rozstřelu s Nizozemcem Swinkelsem. V něm Holanďan jednou minul, zatímco Panáček sestřelil všech 50 asfaltových holubů, a tak mohl slavit překvapivý triumf. Někdejší dorostenecký mistr republiky ve vrhu koulí a myslivec ze Slovácka se přitom začal střelbě závodně věnovat až ve 30 letech.

Jediná tokijská

Na barvách záleží, i na těch medailových. A Lubomír Nácovský, bronzový medailista z Tokia 1964 ve střelbě z rychlopalné pistole na 2x30 ran, to věděl víc než dobře. Coby chemik totiž pracoval v Kralupech nad Vltavou v továrně na barvy. Ve městě ale nebyla střelnice, a tak se ke střelbě z pistole dostával jen na soustředěních. Po práci však doma denně aspoň "sušil", jak střelci říkají tréninku zaměřování, když nemají k dispozici střelnici.

Tři z Pekingu

Kateřina EmmonsDavid Kostelecký se postarali o střelecky nejúspěšnější olympijské hry, když v Pekingu 2008 vybojovali dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili. Kateřině Emmons ze tří olympijských misí vyšla nejlépe právě tato, odjížděla se zlatem ze vzduchové pušky a stříbrem ve sportovní malorážce. V kvalifikaci vzduchovky navíc čistým nástřelem vyrovnala světový rekord. Naprázdno nevyšla ani při své premiéře o čtyři roky dříve v Aténách, v řecké metropoli vybojovala ještě pod dívčím jménem Kůrková bronz. Se střelbou začala ve 14 letech pod dohledem otce, v 17 vyrovnala národní rekord a v roce 2002 se v Lahti stala první českou mistryní světa, ačkoli věkem patřila ještě mezi juniorky.

Možná si vzpomenete i na napínavý zlatý závod Davida Kosteleckého, který ve finále v hustém dešti trefil všech 25 terčů a už tři rány před koncem mohl slavit zlato. Kostelecký mimo jiné ovládl také Evropské hry v Minsku 2019...

Titul olympijského šampiona patří rovněž jeho trenérovi Petru Hrdličkovi, který triumfoval v Barceloně 1992. Na olympijských hrách v Tokiu povede Hrdlička kromě Kosteleckého ještě Jiřího Liptáka. Sportovní střelbě se ale věnuje také jeho dcera Zina, která se už v patnácti letech stala juniorskou mistryní světa v mixu. Podívejte se v Olympijském magazínu České televize.

Ve stínu

Do světové špičky pronikl Miloslav Bednařík už v jednadvaceti letech nečekaným zlatem z mistrovství 1985 v Montecatini, které navíc o rok později obhájil. Lidé ho pro jeho srdečnou povahu milovali. Střelbu nedělal jen kvůli výsledkům, publikum chtěl taky bavit. A tak si občas na závodech dovolil střelbu od pasu. Měl-li dostatečný náskok, mrkl na trenéra a když kývl na souhlas, vypálil poslední dva terče od boku. A fanoušci šíleli.

Dvojnásobný mistr světa v trapu uspěl i na olympijských hrách v Soulu 1988, stříbrné medaile si však příliš neužil. Jen necelý rok poté zahynul při dopravní nehodě na motocyklu, když narazil do vozu popelářů. Motocykl, který se mu stal osudným, si pořídil z odměny za olympijské stříbro.

 
líbil se ti článek?