Největší úlety s olympijskou pochodní! Víte, že v Praze byl uhašen olympijský oheň?

Olympijské příběhy
Olympijské příběhy
3 Minuty čtení
3 Minuty čtení

Od roku 1936 se pravidelně vydává olympijská pochodeň na pouť z řecké Olympie do různých koutů světa, kde se konají olympijské hry. Připomeňte si s námi nevšední momenty, které za tu dobu zažila olympijská pochodeň. Jedna dnes již zapomenutá událost se stala i v Praze právě během štafety s olympijským ohněm. Co se tehdy stalo? Nejen to se nyní dozvíte.

Hořela pod vodou

Oheň pod vodou? Slyšíte správně! Olympijská pochodeň skutečně hořela pod vodou, a to hned několikrát. Poprvé v dějinách se tak stalo v roce 2000 před olympiádou v Sydney. Při štafetě australskou provincií Queensland na trase mezi Palm Cove a Port Douglas se běžci s olympijským ohněm zastavili na Velkém korálovém útesu.

TOP: 4 úlety s olympijskou pochodní 🔥
(5:47)

Následně speciálně upravenou pochodeň přebrala potápěčka Wendy Craig-Duncanová a strávila s ní v třímetrové hloubce dvě minuty a čtyřicet sekund. V roce 2014 před zimní olympiádou v Soči se hořící pochodeň znovu ponořila. A tentokrát až na dno nejhlubšího světového jezera Bajkalu. O čtyři roky později se hořící pochodeň dostala pod vodu během štafety pro zimní hry v Pchjongčchanu.

Zatím naposledy se ponořila pochodeň v roce 2022 před zimní olympiádou v Pekingu. Tentokrát ale potápěče vystřídali dva roboti, kteří si pochodně pod vodou připálili. 

Na vrcholu světa

V Číně ještě zůstaneme, ale vrátíme se zpátky do roku 2008. Před olympiádou v Pekingu olympijská pochodeň absolvovala trasu dlouhou rekordních 137 000 kilometrů přes 21 zemí. To ale nebylo jediné, čím chtěli pořadatelé her zaujmout svět. Tým horolezců s olympijskou pochodní vystoupal na nejvyšší bod planety – Mount Everest.

Speciální pochodeň byla zažehnuta 40 metrů pod vrcholem 8848 metrů vysoké hory. Olympijský oheň do této výše vynesli horolezci ve zvláštním kontejneru na zádech. Pochodeň vydržela plápolat i v mrazu a větru díky tomu že speciální hořlavá směs obsahovala více kyslíku. Směs měla složení odpovídající pevnému palivu do kosmických raket, které také musí hořet i ve výškách prakticky již neobsahujících vzduch.

Vzhůru do vesmíru

Olympijská pochodeň se ne vždy drží při zemi. V roce 1952 byla poprvé přepravována letecky pro zimní olympijské hry v Oslu. Třikrát už dokonce opustila naši planetu a vydala se do vesmíru. Poprvé se tak stalo v roce 1996 před olympiádou v Atlantě. Pochodeň byla do vesmíru vynesena na palubě raketoplánu Columbia. Astronauti si s sebou z bezpečnostních důvodů vzali nezapálenou pochodeň.

Podobný kousek se opakoval i před hrami v Sydney o čtyři roky později. Nezapálená pochodeň obkroužila planetu na palubě raketoplánu Atlantis. V roce 2013 vesmírná mise s pochodní udělala další velký krok. Ruští kosmonauti měli na palubě lodi Sojuz pochodeň pro hry v Soči a dopravili ji na Mezinárodní vesmírnou stanici.

Velká chvíle nastala 9. listopadu 2013, kdy si předali pochodeň kosmonauti Oleg Kotov a Sergej Rjazanskij během výstupu do volného kosmu na oběžné dráze kolem Země. Oba s pochodní asi hodinu pózovali s vesmírnou stanicí, temným vesmírem a planetou Zemí v pozadí. Záběry z výstupu živě na svém webu přenášela také americká NASA.

Poprvé uhašena

Štafeta s olympijským ohněm se poprvé vydala na cestu z Olympie do dějiště her v Berlíně v roce 1936. Cesta tehdy vedla běžce i přes Československo. Němečtí organizátoři her k běhu vydali plakát, na kterém bylo Československo znázorněno bez příhraničních oblastí, které si chtěl Adolf Hitler přivlastnit. Nejen Tahle provokace vyvolala u Čechů velkou nelibost.

Štafeta tak na našem území čelila řadě útoků a musela být doprovázena policisty. 30. července 1936 olympijský oheň dorazil do Prahy. Trasu běhu střežil koridor strážníků, kteří však pochodeň neuchránili. Rozhořčení demonstranti ji podle pamětníků vytrhli běžci z rukou a zablokovali mu cestu. V tubusu pochodně hořel hořčíkový prášek, který vydržel deset minut.

Když se nepodařilo včas zapálit další pochodeň světlo zhaslo. V Praze nakonec musela zaskočit náhradní pochodeň, která byla povinně v záloze po celou dobu. Poprvé v historii se tak stalo, že byla olympijská pochodeň uhašena. Českoslovenští sportovci se nakonec v Berlíně činili. Získali celkem tři zlaté a pět stříbrných medailí a před jejich výkony se musel poklonit i nacistický vůdce Adolf Hitler.

„Pro mě je naším největším sportovcem historie gymnasta Alois Hudec. To, jak vyhrál na kruzích v roce 1936 na olympiádě v Berlíně, nic nepředčí,“ vzpomínala na fenomenální výkon svého předchůdce legendární olympijská vítězka Věra Čáslavská.

líbil se ti článek?