Byla výjimečná. Na Věru Čáslavskou se vzpomínalo v Národním muzeu

Česká olympijská akademie
Česká olympijská akademie
1 Minuta čtení
1 Minuta čtení

V rámci doprovodného programu k právě probíhající výstavě Olympijské Tokio v Národním muzeu, uspořádala 23. září 2021 Česká olympijská akademie a Velvyslanectví Japonska v ČR vzpomínkový pořad o legendární české gymnastce a bývalé předsedkyni Českého olympijského výboru Věře Čáslavské.

V širokých souvislostech o této velké osobnosti hovořili její přátelé, japanologové a držitelé Řádu vycházejícího slunce paní Kristina Kopáčková a pan Martin Vačkář.  V přednáškovém sále Historické budovy Národního muzea vyprávěli hostům osobní zážitky a barvitě mluvili o jejím hlubokém vztahu k Japonsku a Japoncům, který byl oboustranný.

Nešlo samozřejmě opominout sportovní úspěchy, ani to, jak se na jaře roku 1968 zapojila Věra Čáslavská do politického života, podepsala petici Dva tisíce slov a její tiché gesto odporu k sovětské okupaci při medailovém ceremoniálu v Mexiku 1968 de facto znamenalo konec sportovní kariéry Věry Čáslavské.

Dále oba přednášející vyzdvihli její roli ve století česko-japonských vztahů a také připomněli období, kdy byla po sametové revoluci poradkyní prezidenta Václava Havla pro sociální otázky a sport a od roku 1991 působila jako jeho asistentka.  V roce 1990 byla zvolena předsedkyní Československého olympijského výboru a po rozdělení Československa první předsedkyní samostatného Českého olympijského výboru.

Věra Čáslavská - pocta legendě českého sportu
(0:49)

V průběhu programu promítnul Martin Vačkář také několik ukázek z dokumentu režisérky Olgy Sommerové Věra 68. Mezi hosty zavítal ředitel Japonského informačního a kulturního centra Ito Naoyuki či dvojnásobná olympijská vítězka ve vodním slalomu Štěpánka Hilgertová.

Výstava Olympijské Tokio, která mapuje neuskutěčné olympijské hry v roce 1940, úspěšné hry v roce 1964 a také hry o rok posunuté - ty letošní, je v Národním muzeu prodloužena do 31. prosince 2021.

líbil se ti článek?