Bronzový olympionik a vlajkonoš Řehula hlásí: ODM je skvělá příprava na velké akce

Myšlenku Olympiády dětí a mládeže je třeba si hýčkat. „Podle mě je naprosto vynikající, a je to ideální příležitost pro naše děti ze všech sportovních odvětví k přípravě na vystupování na velkých soutěžích evropského nebo světového charakteru,“ myslí si někdejší triatlonista Jan Řehula, bronzový olympijský medailista ze Sydney 2000. Právě on při slavnostním zahájení na Andrově stadionu v Olomouci přivedl na plochu výpravu Plzeňského kraje.

Jak moc jsou takové zkušenosti pro děti cenné?
Tím, že má celá akce šablonu olympiády, musí si všichni účastníci zvykat na veškeré procedury, které se jí týkají. Je to velký svátek sportu a jsem moc rád, že taková možnost porovnání svých kvalit pro mladé sportovce existuje.

Jaký je váš osobní vztah k Plzeňskému kraji? Jste sice rodák z Chebu, ale v Plzni jste prožil významnou část svého života, že?
Přesně tak. V Plzni jsem začal chodit už na základní školu a pobýval jsem zde až do vysoké školy. Pár let nato jsem se začal profesionálně živit triatlonem. Díky tomu jsem šel i do světa, žil jsem v Austrálii a ve Švýcarsku. S Plzní mám ale co se týče České republiky rozhodně nejsilnější pouto.

Triatlon se letos na Olympiádě dětí a mládeže není. Navštívíte jiné sporty?
Bohužel se musím brzy pracovně vracet zpět do Plzně. Chci ale vše bedlivě sledovat alespoň z médií. Je ovšem velká škoda, že se mezi sporty nedostal tak krásný sport jako triatlon.

I díky této cestě, kdy jsem se vydal za moře a trénoval zde s nejlepšími triatlonisty na světě, jsem dosáhl úspěchu.

Vidíte už nyní v českém triatlonovém prostředí nadějné mladíky?
Momentálně disponujeme celou řadou nadějných juniorů. Například Radim Grebík, který zvítězil v celém seriálu Evropského poháru juniorů, patří mezi jedny z největších nadějí. Na něj bychom mohli v budoucnu sázet a věřím, že by se mohl dostat i na olympijské hry.

Váš bronz z roku 2000 je zatím poslední medailový úspěch české triatlonové reprezentace na vrcholné akci. Co je tedy potřeba změnit?
Myslím si, že celá podstata tréninku v triatlonu, je zejména o týmovém pojetí. To znamená pravidelné tréninky v kvalitních profesionálních skupinách, což zde trochu chybí. I díky této cestě, kdy jsem se vydal za moře a trénoval zde s nejlepšími triatlonisty na světě, jsem dosáhl úspěchu.

Část svého života jste prožil v Austrálii. Můžete srovnat tamní podmínky s našimi?
Austrálie je co se sportovní medicíny týče z historického hlediska na naprosto špičkové úrovni. Jednu dobu byla dokonce světový lídr ve sportovní vědě. Jako v jedné z prvních zemí se zde začalo implementovat s přípravou sportovců ze všech různých odvětví. Od fyzioterapeuta, přes silového trenéra, až po psychologa. To odstartovalo už po olympijských hrách v Moskvě a dlouho měli na celý svět náskok. Po roce 2000 se celého jejich programu chytili i ostatní státy světa a najednou už nebyla otázka, kdo to má, ale kdo to má kvalitnější. Sport je v Austrálii na velké úrovni, což jsem si velmi užíval. Po ukončení kariéry jsem dokonce vedl tamní triatlonovou reprezentaci juniorů. Rovněž jsem koučoval dvojici dospělých reprezentantů na olympiádě v Londýně, kde má svěřenkyně Erin Denshamová skončila třetí.