Bronzový olympijský medailista ve skoku do výšky, cenné kovy přivezl i z halových mistrovství světa a Evropy.

Ve finále her v Aténách tehdy devatenáctiletému Jaroslavu Bábovi vyšla sázka na riziko. Poté co dvakrát nepřeskočil 232 centimetrů, nechal si poslední pokus na následující výšku. S ní si juniorský mistr Evropy z roku 2003 poradil a díky vyrovnanému osobnímu rekordu 234 cm si zajistil třetí místo za Švédem Holmem a Američanem Hemingwayem. O čtyři roky později v Pekingu risk zopakoval, ale tentokrát neuspěl a skončil šestý. Ve finále byl i v Riu de Janeiro, mezitím v Londýně vypadl v kvalifikaci.

Vytáhlý rodák z Karviné začínal s atletikou ve Vítkovicích, mezi dospělými se poprvé prosadil v roce 2004, kdy získal bronz na halovém mistrovství světa v Budapešti. Následující rok překonal výkonem 237 cm letité národní maximum, na velkých akcích však končil těsně pod stupni vítězů. I proto později přešel do Dukly Praha k trenéru Janu Janků staršímu. Výsledkem byly především stříbro a bronz z halových ME 2011 a 2013.