Sokolové na olympijských hrách: Nejdříve kritika. Pak ale nastaly medailové žně

Česká olympijská akademie
Česká olympijská akademie
2 Minuty čtení
2 Minuty čtení

Starořecké slovo kalokagathia vyjadřuje ideál harmonického souladu a vyváženosti tělesné i duševní krásy. Tento filozofický koncept je základem nejen novodobého olympismu, ale také podstatou sokolského hnutí.

Sokolské hnutí se stavělo k olympijským hrám dlouhá léta kriticky. I když vycházejí ze stejného antického ideálu harmonie duše a těla, kladli sokolové důraz především na tělesná cvičení, péči o tělo, tělovýchovu. Zatímco základním prvkem olympijských her je vzájemné soupeření jednotlivců - sport, čestná soutěž podle jasně stanovených pravidel.

Jiný přístup ke stejné věci je cítit už z hesel: "Tužme se!" vs. "Rychleji, výše, silněji!" Účast svým sportovcům na olympijských hrách Sokol nezakazoval, ale současně se nijak významně neangažoval v otázce přímé podpory olympijského hnutí.

TOP: 8 sportovců Sokola
(4:26)

Historicky prvním sokolským sportovcem na olympijských hrách byl František Erben na Hrách II. olympiády v Paříži v roce 1900, kam se ale vydal tzv. na vlastní pěst. V Londýně 1908 se za sokoli objevili Josef ČadaBohumil Honzátko. Do Stockholmu 1912 odcestoval pouze Honzátko. Až se vznikem samostatného Československa změnila Česká obec sokolská k olympismu svůj postoj a do Antverp 1920 se rozhodla vyslat poprvé početnou družinu gymnastů.

Bedřich Šupčík
22. 10. 1898, Trumau
Sportovní gymnastika
Počet zlatých medailí
1
Počet stříbrných medailí
1
Počet bronzových medailí
1

Tehdy ještě k medailovému úspěchu kvůli nedopatření při nastudování pravidel nedošlo (Čechoslováci nastoupili k víceboji družstev v menším počtu sportovců než jejich soupeři), nicméně od Her VIII. olympiády v Paříží 1924 byli sokolové pravidelnými sběrateli cenných kovů.

Do roku 1948, kdy byli po komunistickém převratu postupně včleněni do socialistické tělovýchovy, získali na letních olympijských hrách celkem 20 medailí (4 zlaté, 7 stříbrných a 9 bronzových) a Bedřich Šupčík se dokonce v roce 1924 stal první českým a československým olympijským vítězem.

Česká obec sokolská ve spolupráci s Českou olympijskou akademií věnovala celé vydání posledního čísla Vzdělavatelských listů ročníku 2020 právě tématu sokolů a olympijských her.

Zde najdete elektronickou verzi tohoto vydání: Vzdělavatelské listy Větší prostor tomuto tématu bude věnován v připravované knize Sokolové pod olympijskými kruhy.

O vztahu mezi činovníky Sokola a zakladatelem Českého olympijského výboru Jiřím Stanislavem Guthem Jarkovským, vypráví i jedna z epizod pořadu České televize DějePIC!

líbil se ti článek?