Z Kalifornie do Hradce Králové. Kimi běží za svým olympijským snem

#ZASNEM
#ZASNEM
2 Minuty čtení
2 Minuty čtení

Jak silný je váš sen? Běžkyně Kimberley Ficenec se pro něj rozhodla opustit přátelé, přeletět Atlantik a začít žít v Česku. Chce se probojovat na olympijské hry. #ZASNEM

Kimberley Ficenec vystudovala obor sportovní management na Univerzitě v Alabamě. Tamější univerzitu reprezentovala i na atletických závodech, ale formovala ji slunná Kalifornie. Stát plný krásných pláží, IT průmyslu a kultury. Její rodiče jsou Češi, kteří za socialismu emigrovali. “U nás doma se mluvilo Česky, po revoluci sem rodiče pravidelně jezdili a já do mých 12 let s nimi. Pamatuji si léto u babičky, chození na houby a sbírání borůvek. České lesy jsem vždycky milovala. Teď jsem tu ale dvanáct let nebyla. Studovala jsem, běhala a ztratila s Českem kontakt. Proto mluvím jako desetiletá holčička,” říká sympatická Kimi.

“Neumím tykat a vykat. Na úřadě jsem přišla do kanceláře a řekla Ahoj! Jak se máš? Prosím tě já bych potřebovala…,” směje se pětadvacetiletá atletka. “Ale lepším se! Nemám tu moc kámošů, musím si je udělat, a pak to půjde i s jazykem lépe. Postupně se do toho dostávám.”

Kimi nepatřila mezi hvězdy amerického běhu, ba naopak. Po skončení studií na univerzitě zde mohla dál trénovat, ale musela mít dvě práce, aby se uživila. “Pracovala jsem v obchodech jako prodavačka a na oddělení reklamací. Na hodinu to byly dobré peníze a mohla jsem brát různé směny podle tréninků. Nevýhoda byla, že jsem byla furt na nohou a tělo to po čase poznalo. Skončilo to až únavovou zlomeninou. Závody jsem běhala hůř a nikam se neposouvala. Říkala jsem si, že mám poslední šanci něco změnit. Mamka mi poradila, že mám i české občanství, a že by šlo zkusit běhat za Česko,” vysvětluje Kimi.

V Česku zaujala trenéra Pavla Červinku. Její odhodlání a zaběhnuté časy navzdory tréninkovým podmínkám dávají příslib, že se může hodně zlepšit. “Běhám se svými obyčejnými digitálkami a hodně na pocit. Až v Česku jsem poprvé byla na laktátových testech. Byla to pro mě novinka,” směje se Kimi.

Její osobní rekord je 2:02,24, v Česku ze současné reprezententace běžely rychleji za poslední tři roky Diana Mezuliáníková a Kristiina Mäki. Kimberley tak “jen” nepřevlékne dres. Nemá olympijské hry jisté kvůli času i konkurenci v Česku. Bude muset zabojovat.

“Čeká mě dlouhá cesta. Proces, na kterém se musí povést hodně kroků. Chybí mi přes dvě a půl vteřiny do olympijského limitu. Dokázala jsem sem přijet se třema kuframa. Opustit kámoše, své dvě kočky, změnit život. Není to lehké, ale dělám to pro svůj sen. Chci jet na olympijské hry.”

Zhlédněte i další příběh sportovce, který jde za svým snem doslova po hlavě.

líbil se ti článek?