Dlouhé roky trenérem rychlobruslařské legendy. Co ho naučila?

Kroutí spolu třetí dekádu, znají se takřka dokonale. „Důležitá je pokora nás obou. Ale oba pořád máme obrovskou chuť něco dokázat,“ vysvětluje Petr Novák, trenér šestinásobné olympijské medailistky Martiny Sáblíkové, fakt, proč spolu tak dlouho vydrželi. „Musíme taky umět brát toho druhého s jeho chybami.“

A respektovat se, i to je podle něj důležité. „Tohle si okamžitě připomínáme, když se nastartuje nějaká taková ostřejší diskuse o tom coby, kdyby. Všichni polkneme a řekneme si: Hele fajn, pojďme od toho a pojďme se znovu bavit o tom, proč se vlastně hádáme. Protože všichni chceme stejný výsledek.“

Mí mladší svěřenci to mají určitě jednodušší. Na ně už neřvu, jim jenom vysvětluju. Jdou nahoru a já je podporuju daleko víc, abych jim práci na sobě samých neznechutil.

Trenér navíc podle něj musí stát nohama na zemi, nelítat deset metrů nad svými svěřenci. „Někdy je to pro mě hodně těžké. Poslední dobou jsem ale rád, že říkají: Hele, slyšeli jste ho? On se omluvil!“ prozrazuje Novák. „Tohle jsem se naučil, musím se přece vedle nich taky zdokonalovat. Mí mladší svěřenci to mají určitě jednodušší. Na ně už neřvu, jim jenom vysvětluju. Jdou nahoru a já je podporuju daleko víc, abych jim práci na sobě samých neznechutil.“

Řvaní už nemá v jeho tréninkových metodách místo. Přesto občas musí zvýšit hlas. „Když mám 17 lidí na tréninku, tak půlka poslouchá a ostatní se mezi sebou baví. Zařvu, ale to je jako bych bouchnul do kolejnice, nebo zazvonil. Oni zmlknou a je to,“ popisuje. „Jeden člověk kdysi řekl: učit se, učit se, učit se. A já ve svém věku pozoruju čím dál víc, že pořád musím hledat a objevovat nové věci, o kterých jsem předtím nevěděl.“

Rychlobruslení je Novákova srdeční záležitost. Sport, který miluje. A ujišťuje: „Mí svěřenci vědí, že budu brečet, když budou stát na pódiu. Přeju jim to a v ten moment jsem rád, že jsem se na tom taky mohl podílet.“